Vykladačka smrti- Adriana Franklin

autor: Adriana Franklin
název v originále: Mistress of the Art of Death
název v češtině: Vykladačka smrti
série (orig/cz): Abandon/Vykladačka smrti
díl v sérii: 1.
nakladatelství: Jota
vydáno: 2010
počet stran: 400


Anotace
Soudní lékařka pátrá po vrahovi dětí ve středověké Cambridgi. Anglické město Cambridge, 12. stol., 4 zavražděné děti. Katoličtí měšťané obviňují své židovské spoluobčany a bouří se, avšak král Jindřich II. nad Židy vyhlašuje svou ochranu. Nečiní to z přátelství k nim - takový pojem je mu v podstatě cizí vůči komukoli - ale věří v zákon a pořádek a především se neobejde bez příjmů, které plynou do královské pokladny z daní židovských obchodníků. V naději, že vědecky podložené vyšetřování odhalí pravého pachatele, posílá Jindřich zprávu svému bratranci, králi sicilskému, mezi jehož poddanými jsou i nejlepší lékaři tehdejší Evropy, s prosbou, aby do Anglie poslal svého nejlepšího „vykladače smrti“, což je nejranější forma povolání zvaného v současnosti soudní lékař. Je vybrán mladý, leč geniální student z univerzity v Salernu, vynikající expert v oboru anatomie a v detektivní práci patologa. Nosí však jméno Adélie - k anglickému králi se vydává „vykladačka smrti“. V zaostalé zemi plné předsudků a pověr, jakou Anglie té doby je, hrozí Adélii nebezpečí na každičkém kroku. Když zkoumá oběti a pátrá po posledních událostech v jejich přervaném životě, musí přitom skrývat svou totožnost, aby se vyhnula obvinění z čarodějnictví. V tom jí pomáhá jeden z královských výběrčích daní, sir Rowley Picot, jenž má sám na vyšetřování osobní zájem. Jako bývalý účastník křižáckých výprav může být rytíř Rowley jak užitečným přítelem, tak i oním hledaným démonem. Stále intenzivnější pátrání vodí Adélii po temných cambridgeských uličkách podél řeky i za zavřené dveře kostelů i klášterů. Ale vrah se chystá k dalšímu činu… Kniha získala ve Velké Británii prestižní cenu Nejlepší kriminální román roku 2007 a stala se okamžitě bestsellerem.

Hodnocení
Obálka zaujme na první pohled- zjev knihy vázané v kůži s kostmi a "netopýrem" prostě zaujal. A kvůli tomu jsem vlastně tuhle knížku i vzala do ruky. A podle anotace zaujala ještě více. Právě onen vzhled knihy v kůži vázané dává tušit, že se nejedná o příběh odehrávající se v současnosti, ale spíše v době dávno minulé. A pokud by vám to nedošlo je tu i titulek. Kosti jsou také pěknou symbolikou, jelikož i díky kostem se Adélii podaří vypátrat vraha.

Chvílemi až děsivý příběh, který autorka umě zasadila do středověku. Vytvořila pěkný propletenec i se soudobými událostmi. Umě vykreslená atmosféra tehdejší doby. I když chvílemi trochu zdlouhavé. Příběh sám o sobě určitě zaujal a na konci jsem si opravdu říkala, že bych si ráda přečetla další díl ze série.

Množství postav je tu poněkud větší. A musím říct, že v některých jsem měla celkem guláš. Jména těch mnichů, křižáků atd. trochu mi trvalo než jsem se v nich zorientovala se vším všudy. Ale když se člověk pořádně začetl, tak to bylo v pohodě.
No trošku mi možná přišla prezentace tří cizinců přicházejících do Cambridge- Simon, Adélie i Mansur- trochu jako by nadřazená a příliš dokonalá. I když samozřejmě se sem tam nějaké ty záporné vlastnosti také vyskytly.

V knize se často objevují latinská či francouzská přirovnání nebo fráze. Většina jich je na konci knihy ve vysvětlivkách přeložena, jiné jsou přeložené i hned na místě.
Po stránce jazykové je tu opět spisovnou formou češtiny a "zvláštním" slovosledem snaha o navození atmosféry doby- a to pro mě úspěšně.

Během čtení knihy jsem ji několikrát musela odložit ať už kvůli učení nebo jiné knížce, kterou jsem musela vrátit do knihovny. Přesto některá místa byla přehnaně rozvleklá a jiná zase úžasná, že jste se nemohli odtrhnout. A konec byl na můj vkus trošku přehnaný.

Ze svého pohledu hodnotím 88 %.

zdroj anotace a obrázku: bux.cz

V kůži supermodelky- Meg Cabot

autor: Meg Cabot
název v originále: Airhead
název v češtině: V kůži supermodelky
série (orig/cz): Airhead/Supermodelka
díl v sérii: 1.
nakladatelství: Knižní klub
vydáno: 2009
počet stran: 256


Anotace
Šestnáctiletá Em Wattsová je newyorská středoškolačka, která má v hlavě především počítače a spolužáka Christophera, se kterým si rozumí nejlíp z celé školy. Když spolu s ním Em doprovází mladší sestru na slavnostní otevření nového obchodního domu, tragickou nehodou začíná zlý sen, jehož kulisy si lze jen stěží představit. Poté, co se ocitá na nemocničním lůžku na kapačkách a v drátcích, totiž zjišťuje, že už není sama sebou – a to doslova. Je to v cizím, pěstěném těle stále ještě ona, či někdo úplně jiný? Proč má najednou jiný hlas, jinou tvář, jiné chutě i známé? Kdo za tou přeměnou stojí a co tím sleduje? Zajímá už lidi jen to, kým je tahle pacientka navenek, anebo jim nepřestane záležet na tom, kdo se skrývá uvnitř? Dá se vůbec naskočit do rozjetého vlaku existence, kterou až dosud žil někdo jiný? A hlavně – co Christopher, pokud se mu to vůbec dá sdělit?


Hodnocení
Obálka je skvělá, když se díváme na obě strany. Rozhodně má co říci, na přední straně supermodelka na zadní dívka v běžném oblečení- jeany a mikina, kráčející po červeném koberci. Akorát musím říct, že ta modelka na první straně mi přijde trošku, že má vykloubenou levou ruku, prostě takový pocit.

Podle anotace jsem spíš očekávala nějakou tu fantastičnost, ačkoli nakonec to spíš byl takový normální příběh, no možná trošku s prvky sci-fi.
Pěkný celkem jednoduchá dějová linka, která spíš než aby rozvíjela příběh, tak uvozuje začátek nějakého jiného příběhu.

Postavy jsou celkem zajímavé obzvlášť podle vývoje v jejich charakteru. Tedy převážně hlavní hrdinka, ale i na ostatních je to celkem vidět.

Co mě na knížce opravdu vytáčelo k nepříčetnosti byla přemíra nespisovné češtiny. Chvílemi jsem měla pocit, že to už ani nerozdýchám, no nakonec jsem to rozdýchala.
Chápu, že je vypravěčka příběhu mladá puberťačka a autorka se tak asi chtěla jazykem více k ní přiblížit. Ale už jen to, že se jednalo o knížku. Na mě to holt působilo, že už je to moc.

Zajímavý, svým způsobem jedinečná dějová linie, psána poutavým stylem. Ačkoliv se zase neděje příliš mnoho věcí, knihu zhltnete ani nevíte jak.

Suma sumárum 72 %.


zdroj obrázku a anotace: bux.cz

Zkřížené hnáty- Patricia Briggs

autor: Patricia Briggs
název v originále: Bone Crosed
název v češtině: Zkřížené hnáty
série (orig/cz): Mercedes Thompson
díl v sérii: 4.
nakladatelství: Fantom Print
vydáno: 2011
počet stran: 256


Anotace
Vítejte ve světě Patricie Briggsové, kde „čarodějky, upíři, vlkodlaci a měňavci žijí bok po boku s obyčejnými lidmi“. Jen velmi mimořádná žena se v něm může cítit jako doma – a Mercy Thompsonová je vskutku jedinečná. Ve dne pracuje jako automechanička v rozlehlém Tri-Cities ve Východním Washingtonu. V noci uplatňuje své nadpřirozené schopnosti. Jako měňavec s velmi jedinečným nadáním musí často udržovat nejistou rovnováhu mezi lidmi a nelidmi. Tentokrát toho na ni ale možná bude příliš. Marsilie, místní upíří královna, totiž zjistila, že Mercy zabila člena jejího klanu – a nyní prahne po její krvi. Ale protože Mercy chrání před přímým útokem vlkodlačí smečka (a její blízký vztah se sexy alfou), rozhodne se Marsilie nejít přímo po ní. Nýbrž po krvi jejích přátel.

Hodnocení
Obálka už klasicky zobrazuje opět Mercy s nářadím, které jí tak nějak symbolizuje. A k tomu to tajemné barevné pozadí. Prostě tahle obálka se mi dost líbí.

Tentokrát se zase ocitáme spíš mezi upíry. Ale jsou tu i duchové. Kniha začíná zjevením Stefana v příšerném a vyhladovělém stavu u Mercy doma. Touto dobou se u Mercy zastavuje i její kamarádka z vysoké Amber, která ji žádá, aby přijela k ní domů a pomohla se zbavit ducha, který děsí jejího syna. Poté, co se na dveřích Mercyiny dílny objeví zkřížené hnáty se po doporučení "svých vlků" na cestu k Amber vypraví. Jenže by to nebyla Mercedes Thopsonová, aby se nedostala do problémů. A aby se z nich dostala zase půjde o život.

V tomhle dílu mě doslova naštvalo, co mi tu autorka udělala ze Stefana. Takového hrdinu, bez slabých stránek, věrného až za hrob. Takovou odporně jednobarevnou- bílou, kladnou postavu. A mě se prostě líbil tak, jak byl vykreslen v předchozích dílech. Doufám, že ho do téhle fujkské charakteristiky nezakomponuje ještě víc.
Celkem sympatickou postavou, která se tu objeví je Chad. Malý, chytrý, odvážný klučina.

Škoda, že knížka neumí předvádět znakovou řeč a mít pod tím titulky pro nás, kteří ji neumíme. Opravdu se mi libí a obdivuju všechny, kteří znakovku umí. Takže v tomhle mi přišlo využití znakovky škoda.

Kniha je čtivě psaná, čte se jedním dechem. Až jste celí zmatení, že už jste to celé přečetli. Po dvou předchozích o něco slabších dílů mi tenhle zpravil chuť. To asi taky bude důvod proč jsem to měla překousnuté za 2 dny. :D

Celkově hodnotím 80 %

zdroj obrázku a anotace: bux.cz

10-denní soutěž o...

Zdravím vás,
 na blogu Nikki Finn se soutěží o knížku Lovkyně snů: Vstříct temnotě.

Zapojit do soutěže se můžete zde: Nikki Finn, 10-denní soutěž o...

Železný polibek- Patricia Briggs

autor: Patricia Briggs
název v originále: Iron Kissed
název v češtině: Železný polibek
série (orig/cz): Mercedes Thompson
díl v sérii: 3.
nakladatelství: Fantom Print
vydáno: 2010
počet stran: 256


Anotace
Mercy Thompsonová sice umí měnit podobu – její charakter je však pevný. Když jejího bývalého šéfa a učitele zatknou pro vraždu a vlastní lid ho nechá hnít za mřížemi, je na Mercy, aby i navzdory jeho přáním očistila jeho jméno. Mercyina věrnost je však vystavena zkoušce i z jiné strany. Vlkodlaci zrovna neprosluli trpělivostí, a pokud se Mercy nedokáže rozhodnout mezi dvěma muži, k nimž chová city, Sam s Adamem by mohli rozhodnout za ni…

Hodnocení
Tentokrát obálka prostě jen zobrazuje Marcy jak se "vrtá v autě" a má kolem sebe samý kov, ačkoli se ten název dílu netýká přímo jí samé.

Mercy má pomoci strýčku Mikovi a Zeemu najít vraha, který vraždí v rezervace fae. Což je trošku zvláštní, protože zabít fae není tak snadné. Police obviní a zatkne za vraždu Zeeho. Jenže Mercy ví, že vražda nebyla jeho dílem a snaží se pro jeho záchranu udělat vše co je v jejích silách. A tak strká nos do záležitostí fae a nám se tak odhaluje další svět, který autorka vytvořila.

Tady jednoznačně vládnou fae, ačkoli pravdou je, že Tim, se mi nelíbil na počátku, ale pak začal být takový no dalo by se říci fajn a následně se z něj vyklubal takový blázen až to nebylo hezké.
Také jsem si užívala to ohromné jiskření mezi Mercy a Adamem, občas i Samem.

Po jazykové stránce zcela běžná hovorová čeština, bez jakýchkoliv výjimečností.

Přišlo mi, že tu byl šíleně pomalý rozjezd a informace nabyté z předchozích dílů se tu neustále dokola opakovaly, tedy zmínky o tom, že nesmíte vlkodlakovi koukat do očí a podobné věci.

Nakonec tedy dávám jen 60 %.

Zdroj obrázku a anotace: bux.cz

Krevní pouto- Patricia Briggs

autor: Patricia Briggs
název v originále: Blood Bound
název v češtině: Krevní pouto
série (orig/cz): Mercedes Thompson
díl v sérii: 2.
nakladatelství: Fantom Print
vydáno: 2010
počet stran: 286


Anotace
Druhá kniha s Mercedes Thompsonovou v hlavní roli. V dnešní době vládne světu věda, která zakazuje upalování, topení nebo veřejné lynčování čarodějnic. A průměrný zákona dbalý občan se naopak nemusí bát příšer ve tmě. Někdy lituji, že nejsem průměrný občan… Mercy Thompsonová má přátele na hlubokých místech – a v temnotě. A teď jednomu z nich dluží laskavost a souhlasí, že pomůže příteli Stefanovi předat vzkaz jednomu z upírů. Ale tento upír není obyčejný – a stejně tak démon, který v něm přebývá…

Hodnocení

Obálka je celkem pěkná. Barva zapadajícího slunce naznačuje spalující oheň nebo může symbolizovat i krev. Když už tu je název krevní pouto. Netopýři visící na autě, by mohli být symbolem toho, že se v tomto díle bude jedna převážně o upíry.

Dějově se tu touláme převážně mezi upíry, řeší se tu jejich problémy. Když ti upíři se prostě vecpou všude. Ale opět jsou tu trošku jinak než v Twilightu, HoN atd.
O Mercy to začíná být trošku zajímavější, upíři z ní mají respekt. Objevuje se tu upíří hierarchie, více se seznamujeme se Stefanem. Celkově to má čtivý, ucelený příběh.

Přibylo tu oproti předchozímu dílu několik postav. Třeba takový Wulfe, se mi celkem líbil jak byl vykreslený. Takový a makový, prostě tajemný. Těžko říct, co kdy od něj čekat.
Nebo taková poněkud ješitná Marsilie. Zkrátka postavy, které tu autorka tvoří mají něco do sebe.

Nevím, co bych zmínila o jazykové stránce. Je tu používáno celkem dost přirovnání k autům. Autorka asi miluje auta nebo si o tématu hodně četla.

Kniha je čtivě psaná, čte se jedním dechem. Až jste celí zmatení, že už jste to celé přečetli. Ale oproti prvnímu dílu mě maličko zklamal.

Celkově hodnotím 80 %

zdroj obrázku a anotace: bux.cz

Opera Carmen

Ano dlouho jsem nebyla v divadle, a tak teď během 14 dní jsem prostě musela jít dvakrát, ale co už.

Tentokrát jsme šly  v trošku větším seskupení, brala jsem totiž své holčiny dobrovolnice a ještě přibalila sestřenstvo a kamošstvo, takže nás bylo celkem šest.

Tuhle operu už jsem zhlédla podruhé. Nicméně, poprvé se mi líbila víc. Ne, že by tentokrát byla úplně špatná. To rozhodně ne. Jen nevím, tenkrát kdysi byly ty herecké výkony jakési uvěřitelnější a myslím, že jim to i hlasitěji zpívalo. :D I když tentokrát měli pro změnu zpěváci větší jistotu v té zpívané francouzštině, nebo přinejmenším se mi to alespoň tak zdálo.

Papežka (Die Päpstin)

Papežka je původem německý muzikál. K příběhu podle knižní předlohy Donny W. Crossové složil hudbu mladý muzikálový skladatel Dennis Martin a libreto sepsal společně s Christophem Jilem. Do češtiny přeložil Stanislav Moša(libreto) a Mikuláš Bryan(texty písní).

Muzikál vypráví příběh o dívce, která se dostala až na papežský stolec. Říkáte si žena a papežkou? Jak je to možné? Ano příběh je z 9. století, kdy ženy byly považovány za původce všeho zla. 

Jana jako dítě získá možnost se i přes to, že je žena legálně vzdělávat. Ale stále pociťuje méněcennost, kvůli svému pohlaví. Když zemře její bratr ostříhá si vlasy a obleče jeho oblečení a v této masce se z Jany stává Jan. Pokračuje ve vzdělávání, poté odchází do Říma, kde se z ní stává lidmi milovaný léčitel. A nakonec je zvolena papežkou. Ale jak už se stává, nic netrvá věčně a Jana je prozrazena.

Tento úžasný muzikál jsem měla možnost navštívit v českém podání v Městském divadlo Brno v sobotu 3. března 2012.  A musím přiznat, že i přes německý původ se mi velmi líbil. Tak mi to nedalo, že jsem si musela i nějaké písničky najít na netu. No v českém znění jsem je nenašla, ale v originále ano. A tak se o ně s vámi podělím. Ale i přes moji averzi k němčině to v ní zní dost dobře, ale na češtinu to nemá. :)

Jako první je písnička ze samého začátku v češtině nazvaná Půlnoční stráž, Bote der Nacht v originále. V písni vypráví matka Janě o pohanských bozích (tedy, alespoň v české verzi, ale myslím, že v originální se to nebude moc lišit). (http://www.youtube.com/watch?v=kWHFqCJAdhM)

Druhá pak nese v češtině název To jsem já, Das bin Ich v originále. V muzikálu ji zpívá Jana, když se rozhodne přijmout své zvolení a usednout na papežskou stolici.

Hra o trůny- George R. R. Martin

autor: George R. R. Martin
název v originále: A Game of Thrones
název v češtině: Hra o trůny
série (orig/cz): A Song of Ice and Fire/Píseň ledu a ohně
díl v sérii: 1.
nakladatelství: Talpress
vydáno: březen 2011
počet stran: 848


Anotace:
Úvodní část epického fantasy eposu odehrávajícího se ve světě temného středověku, mezi statečnými rytíři, mocnými čaroději, draky, zlovlky a čarostromy... Jako strážce severu lord Stark považuje za prokletí, když ho král Robert pověří úřadem pobočníka vladaře a vyšle ho na jih, odkud se zatím nikdo z jeho rodiny nevrátil. Bezejmenní staří bohové nemají na jihu žádnou moc, Starkova rodina je brzy rozdělena a pobočník sám je polapen do sítě nebezpečných intrik. Ba co hůř, v exilu ve Svobodných městech za mořem dospěl pomstou posedlý chlapec. Jako dědic šíleného Dračího krále, jehož rodina byla vyvražděna, si dělá nárok na trůn. A na severu, tam za Zdí, kde člověk nemůže nikdy říct, co je živé a co ne, se mezitím houfují mrtvé armády Jiných, které vyčkávají na konec léta a nadvládu dlouhé zimy. Příběh zrady a ambicí, lásky, čar a kouzel může začít.

Hodnocení:

Obálka není úplně špatná, ale na první pohled by mě určitě nezaujala tak, bych po knížce sáhla a zkoumala o čem má být. Tento účinek na mě spíš měla tloušťka. :D

Jinak obálka celkem hezky vystihuje prostředí, ve kterém se kniha odehrává nebo přinejmenším určité části. Les, sníh a jezdec na koni.

Začátek je seznamovací, v prologu se stane něco a my pořádně nevíme co. Dozvíme se to až v průběhu příběhu, kdy se začínáme orientovat v říše, ve které se příběh odehrává.

Počátek příběhu byl pro mě v jistém slova smyslu jakýmsi klidem před bouří. Zdánlivě všechno fungovalo bez problémů, to bylo velmi dobré, abychom si mohli prostředí lépe ve své hlavě vykreslit.

A poté už se tato idylka začala hroutit. Na zdánlivě jednoduchou linii se namotávaly další a další drobné nitky. Děj se z jednoduchého stával zamotávanějším a na konci se celý tento "zašmodrchanec" úplně přesypal.

Kniha má kapitoly, ale na rozdíl od většiny se liší v jejich pojetí. Kapitoly nejsou chronologickou posloupností z jednoho pohledu. Každá kapitola se zaměřuje na dění kolem jiné hlavní postavy, ale přesto mají zachovánu chronologickou posloupnost. Nicméně časová orientace v knize je jen orientační. Časové rozestupy mezi určitými událostmi mi zůstaly skryty. Ale dalo by se říci, že kniha se odehrává přibližně během jednoho roku.

Jak už jsem zmínila, každá z hlavní postav má věnovanou nějakou tu kapitolu. Je nám tedy umožněno ji poznat nejen z jejího vlastního pohledu, ale i pohledu ostatních lidí. Takže ten, kdo se zdál v jedné kapitole jako čestný a spravedlivý se nám nakonec může jevit jako domýšlivý.

V knize bych vyzdvihla jazykovou stránku (až na pár chybiček, které korektuře unikly). Jazyk používající starší výrazy, spisovnou formu, sem tam nějaký přechodník atd. dokonale pomáhal navodit atmosféru doby. Nespisovného jazyka využíváno jako prostředku vyjadřování pro níže postavené obyvatele. Sem tam se vyskytla slova či věty z jiného jazyka- dothračtiny.

I přes svých 800 stran je kniha velmi dobře čtivě psanou, děj má spád. A střídáním osob v jednotlivých kapitolách máme pořád pocit, že se něco děje. Jen bych ještě podotkla, že kniha je prezentována jako fantasy epos. Ale bylo tam celkem málo fantasy prvků, tedy vzhledem, k tomu na co jsem zvyklá. Neříkám, že je to špatně, jen jsem očekávala něco trochu jiného.

Celkově hodnotím 95 %


zdroj obrázku a anotace:  bux.cz