Ach jo, jak já se těšila na prázky, kolik toho přečtu a co všechno přečtu. A ono nic. Jen jsem si 5. července rozšířila knihovničku o dalších 8 knih. Takže jich na přečtení čeká fakt hodně, ale nějak není čas na to přečíst je.
A to už mám u Střetu králů nějakých posledních cca 150 stránek. A ne a ne je pořád dočíst. Jako ne, že by mě to přestalo bavit, spíš jen není čas.
To víte, když se člověk vydá na deset dní do Litvy. Pak vyřídí pár věcí- přijela nová kamarádka ze Španělska, tak jí ukázat jak to u nás všechno funguje, vzít ji na výlet. Blíž se seznámit atd. To během týdne a půl co je člověk doma. Taky si zaskočí ošmikat vlasy. Jó miluju ten pocit, kdy děsím lidi tím, že mám zkrácené vlasy. (o dost :D Z délky cca pod lopatky, délka jen pod uši.)
No a pak si hned vyrazí na týden do Turecka, na východ zcela mimo turistické destinace. Ale o tom se asi možná rozepíšu jindy nebo jinde. :D Každopádně, tam ale byl tak nabytý program, že jsem tam přečíst stihla jen tři kapitoly a to ještě na letištích, kdy jsme měli příliš mnoho času na transfery. :D
Tož nic, teď se jdu zcivilizovat ke spaní, zítra mi začíná týdenní praxe a budu vstávat v půl páté. Asi mě to dost zabije.
Ale tak co už.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za tvůj komentář.