autor: Veronica Roth
název v originále: Divergent
název v češtině: Divergence
série (orig/cz): Divergent/Divergence
díl v sérii: 1.
nakladatelství: CooBoo
vydáno: květen 2012
počet stran: 344
Anotace
V Chicagu budoucnosti je společnost rozdělena do 5 frakcí a každá z nich se věnuje pěstování určité ctnosti - Candor (poctivost), Abnegation (nesobeckost), Dauntless (odvážnost), Amity (mírumilovnost) a Erudite (inteligence). V takovém světě žije Beatrice. Každý rok ve stanovený den si musí všichni šestnáctiletí vybrat jednu z frakcí, do níž budou patřit po celý svůj život. Beatrice se rozhoduje mezi tím, jestli zůstane s rodinou, nebo bude sama sebou - obojí mít nemůže...
Hodnocení
Obálka prostě na první pohled ohromí, relativně jednoduchá, nápaditá, prostě nádherná. A oproti originálu, mi přijdou i poněkud živější barvy. Ty se mi líbí poněkud víc, než ty vybledlé. :)
Po dovršení 16 let se každý musí rozhodnout pro jednu frakci, ve které bude dál žít. Možnost zvolit si máte mezi pěti frakcemi, zda se přidáte k Upřímným, Odevzdaným, Neohroženým, Mírumilovným nebo Sečtělým, záleží na výsledcích vaší zkoušky. Ta vám prozradí, pro kterou frakci máte předpoklady, ale co, když výsledky nejsou zcela jednoznačné? To už se musíte rozhodnout sami. A dost možná, že tahle volba překvapí i vás samotné.
Pro kterou se Beatrice rozhodne je jasné už od začátku, protože jinak by asi nebylo o čem dál psát. Tedy, alespoň já jsem tušila, kam se vrtne, ještě dřív než to věděla sama Beatrice.
Trochu otravné je Trisina skálopevná snaha neukazovat světu své city a emoce, kvůli tomu pak vypadá, jako kus ledu. Na druhou stranu, jsem si tu zamilovala celkem vedlejší postavy Willa, Christinu, Ala, Petera, Erica kteří prostě mají charakter, ať už jsou záporáci nebo klaďasi.
A hlavně je tu Čtyřka. To je prostě skvělá postava. Drsňák i cíťa, kruťas i ochránce a k tomu má ještě svá tajemství.
Plus dostává autorka za to, že tu nemáme žádný milostný trojúhelník. Upřímně jich mám vážně plné zuby. (Nejen v knížkách, ale i ve svém okolí jich několik pozoruji. Děs.) A milostné páry jsou tu prostě takové sladké. Jak se krásně oťukávají. A to teď nemyslím jenom ten hlavní pár.
Co mě trochu mrzelo, byly věci, které mi trochu nesedly. Mám na mysli různé věty, vyjádření a obraty. Např. "... v pokoji osamím." To mi prostě přišlo jako celkem drsný patvar. A pak, když jsem narazila na nějaké vyloženě do očí bijící "překlepy" jako mě místo mně, nebo lépe mi, které by se spíš sedělo. A další. Ale já vím, že to už je zase ta moje úchylka rozpitvávání. Takže komu to nevadí, kdo si toho nevšimne, by mě teď nejspíš ukamenoval.
A co se podobnosti s Hunger Games týče. Nějaké tu jsou, jako např:
žánr, věk hlavní hrdinky, drsný trénink, (soudě podle názvu dalšího dílu a konce i to, že obě budou mít nějaké postavení v revoluci), lidé žijící v menších uzavřených společnostech přesto tvořící jeden celek
Ale přesto je to něco jiného.
A největší údiv působí fakt, že jde o debutovou knihu teprve 22 leté spisovatelky.
Celkově hodnotím knihu jako velmi zdařilou, se spoustou míst, která nutí k zamyšlení, nebo touze po podniknutí něčeho podobného. (Jo taky jsem se chtěla "proletět" ze stopatrového mrakodrapu.) Ale přesto mi na knize něco chybělo, něco co by mně úplně vtáhlo do příběhu, něco co by mě úplně přinutilo číst jedním dechem. Něco, co by mě prostě donutilo víc prožívat a užívat si tento příběh.
Nakonec tedy "pouhých" 85 %.
anotace a zdroj obrázku: cooboo.cz