Představ se! Zimní radovánky

Představ se! je nové, trošku netradiční meme z hlavy Erný.

Týdenní meme, kdy vám každý týden o sobě prozradím něco na téma, které Erný zveřejní u sebe na blogu.

Dnešní téma: Zimní radovánky

Jak tak na to koukám, ta toto meme se mi přesouvá asi na čtvrtek. Jelikož ve středu jsem ve škole od nevidim do nevidim. A už se mi pak vůbec nic nechce ale uvidíme. :)

Já a zima si velmi dobře rozumíme je to moje oblíbené roční období (co na tom, že ostatní tři jsou taky fajn :D). V zimě se člověk může vyblbnout tolika způsoby. A jakými ráda vybíjím energii? Tak to si pojďte přečíst. ;)

První místo obsazují s definitivní platností lyže a snowboard. Ano vidíte dobře jsem takový nemohoucí se rozhodnout, co je lepší.

Na lyžích jezdím asi od 4 let. Kdy jsem byla poprvé na horách s naším tenkrát ještě DDM nyní SVČ a holky mě učily takovým tím stylem. Uvášeme na špagát a řídíme jak koně. No a mě to tenkrát strašně chytlo. A od té doby jsem pravidelně jezdila každý rok alespoň jednou (většinou na Silvestra) na hory. Sice sama, protože moji rodičové nelyžují. Ale občas jsem tam mívala kamarádku, kamarády či někoho z příbuzenstva. Ještě bych mohla říct, že sice nemám žádný profi styl, který bych vzhledem k letům ježdění mít mohla. Ale miluju na lyžích rychlou jízdu s pidi obloučky (ne šusem vážně nejezdím) a v poslední době jsem přišla docela na chuť i "kárvovému" ježdění, které mě baví snad ještě víc. Na hranách lyže fičí mnohem rychleji než na celé ploše skluznice. To jen takový postřeh. No a raději bych vám moc nedoporučovala potkat mě na svahu. Né nejezdím bezohledně, to zase ne, jen prostě kolem lidí profičím a občas si u toho zpívám, a tak děsím okolí. :) Bohužel kvůli zrádným kolenům na lyžích nemůžu jezdit déle než tak dva tři dny v kuse. (No vlastně bych na lyžích neměla jezdit vůbec, stejně jako na boardu. Ale čert to vem.)

A druhým mým zimním miláčkem je snowboard. Letos na Vánoce jsem dostala nový. To víte musím se pochlubit. Poprvé jsem se na board postavila asi v 10 letech ve ski škole (věřili byste tomu, že na prkně "umím" už 11 let? To je sáfra dlouhá doba.). Prostě jsem to chtěla zkusit. Ještě u nás v ČR prkno nebylo tak populární, ale už se sem tam pár lidí brázdících svah s jedním prkýnkem našlo. Tenkrát mi šly obloučky, ale vyjet na kopec na pomě, no to bylo něco hororového a vůbec mi to nešlo. To jsem se naučila až asi o dva roky později na lyžáku. Tam mi to prostě nějak začalo jít samo od sebe. No a asi tak od 13 jsem pak na boardu už trávila každou zimu. No a teď prkno preferuji kvůli kolenům, nebolí mě z něj tolik jako z lyží. Ačkoli na lyže nedám dopustit. Takže přede mnou nenadávat ani na jedno ani na druhé.

Ještě bych vám ráda objasnila styl, kterým jezdím. Protože na žádné triky si nepotrpím a ani je neumím. Na skokánky nejezdím, maximálně tak muldy na sjezdovce, přes které občas skáču i nechtíc. Spíš miluji jen takovou rychlou, dravou jízdu s "malými" obloučky.

Další mojí oblíbenou činností z oblasti zimních radovánek je bruslení. Takové to klasické na ledě.
Jak jste si už mohli všimnout z dřívějších Představ se! tak jsem tak trochu magor s poněkud asi menším pudem sebezáchovy než má většina holek. Takže na bruslích, dělám krávoviny. Ne nejsem žádná krasobruslařka nebo tak něco. Ani nejezdím nijak dobře. Ale na bruslích zkouším třeba "přešlapávání" dopředu i dozadu, holubičky, jízdu pozadu. Dokonce jsem zkoušela i něco, co se mělo podobat piruetě. No to, že si u toho občas dobře namlátim o ledovou plochu je věc druhá. Já se prostě potřebuji vyblbnout. Ale co nejvíce takových blbin jsem si užila loni na Lipně. Ono to ani jinak při minus 20 nešlo, páč jinak člověku byla kosa. :D

No a to by bylo asi tak všechno. Stavění sněhuláků, bobování a sáňkování neprovozuju. Tedy povětšinou. I když pravda v posledním ročníku na gymplu jsme byli v těláku bobovat několikrát během zimy a bylo to boží. Ale jinak mě to moc neláká. Raději ty zmíněné lyže nebo snowboard. A sněhuláky, no nikdy mi moc jejich splácávání nešlo. Ani nevím proč asi proto nemám ani touhu je stavět.
Co však bývá sranda jsou koulovačky. Ale ne, že by bývalo v poslední době dost sněhu na ně. I když přiznávám, že letos by se to dalo. Vždyť vlastně minulý týden byly půlnoční koulovačky. :D
Jediné co tak ještě z dalších zimních radovánek provozuji je odmetání sněhu. Nejlépe, když to hned za vámi opět zasněží, takže můžete začít. Sice je to občas trošku záhul. Ale já asi miluju ten pocit studených vloček v obličeji, který je rozehřátý námahou z fyzické činnost. (A už zase melu nesmysly. Budu tedy raději končit. :D)

A příště se můžete těšit na téma: Co jsem v dětství milovala? To jsem zvědavá, co na sebe zase plácnu. :D

zdroj obrázků: google.com