Anna krví oděná- Kendare Blake

autor: Kendare Blake

název v originále: Anna dressed in blood

název v češtině: Anna krví oděná

série (orig/cz): Anna

díl v sérii: 1

nakladatelství: Baronet

vydáno: leden 2013

počet stran: 272

Anotace
Cas Lowood zdědil vzácné poslání: zabíjí mrtvé.
Před ním to dělal jeho otec, dokud nebyl hrůzně zavražděn duchem, kterého měl zabít. Vyzbrojen otcovým tajemným a smrtícím athame, Cas cestuje po zemi se svou čarodějnickou matkou a kocourem, který větří duchy. Společně se vydávají po stopách legend a místního folklóru a snaží se držet krok s mrtvými zabijáky. Otravné věci jako budoucnost neřeší a přátele si drží od těla.
Když přijedou do nového města, aby našli ducha, jemuž místní říkají Anna krví oděná, nečeká Cas nic než obvyklou rutinu: nastěhovat se, vypátrat a zabít. Místo toho ale najde běsnící prokletou dívku, přízrak, s jakým se dosud nesetkal. Stále nosí šaty, které měla na sobě v den své brutální vraždy roku 1958. Tehdy byly bílé, ale teď jsou rudě potřísněné a kape z nich krev. Od své smrti Anna zabíjí každého, kdo se opováží vstoupit do jejího opuštěného viktoriánského domu, kterému kdysi říkala domov. Avšak z nějakého důvodu Casův život ušetří.

Hodnocení
Obálka Anny není špatná. Taková šedivá, s krvavě rudou barvou a tajemným domem v pozadí. A sama postava Anny s nepřirozeně vlajícími vlasy. Prostě má něco do sebe.

Ačkoli je kniha nazvána dle dívky docela mě překvapilo, že hlavním hrdinou je právě Cas, který i celý příběh vypráví. Po přečtení anotace jsem čekala spíše hororovou romanci s nějakou menší nepodstatnou zápletkou. Byla jsem tedy mile překvapena, že kniha má zápletek hned několik, ať už menších či o něco větších. Ačkoli hlavní samozřejmě je dění kolem Anny, ani Cas nepřijde zkrátka.

Statistická pravděpodobnost lásky na první pohled- Jennifer E. Smith

autor: Jennifer E. Smith

název v originále: The Statistical Probability of Love at First Sight

název v češtině: Statistická pravděpodobnost lásky na první pohled

série (orig/cz): -

díl v sérii: -

nakladatelství: Argo

vydáno: červen 2012

počet stran: 221

Anotace
Kdo by si byl pomyslel, že pouhé čtyři minuty dokážou všechno změnit?

Sedmnáctiletá Hadley zažívá snad nejhorší den svého života. Letí do Londýna na svatbu svého otce a ženy, kterou v životě neviděla. Navíc o pouhé čtyři minuty zmešká svůj let a uvízne na newyorském letišti. Čekání jí zpříjemní přitažlivý mladík, s nímž se seznámí v odbavovacím prostoru. Jmenuje se Oliver, je to Brit a má sedadlo 18C. Hadley 18A! Román o rodinných vztazích, druhých šancích i prvních láskách se odehrává během 24 hodin a roli v něm hrají osudné náhody i rozmary času, které zamotají život dvěma mladým lidem.

Hodnocení
Já vám nevím, tahle obálka je taková zvláštní, trošku kýčovitá. Ale svým způsobem se mi líbí. Zamlouvá se mi jak je zpracovaný ten nehorázně dlouhý název knihy. A milenci na křídle letadla, prostě mi to nějak ke knize sedí, ale až po přečtení. Ale i tak.

Děj téhle tenoučké knížečky se odehrává během dvaceti čtyř hodin. Začíná pozdním příchodem Hadley na letiště. Chápete to, zpozdila se jen o 4 minuty a frnklo jí letadlo. Ten začátek mě opravdu rozesmál. Kvůli němu připojuji i netradičně knižní trailer, který je vyloženě začátkem knihy.

Narozeninová minisoutěž

Ach ano, já miluji, když se můžu zapojit do nějaké té soutěže. Prostě mě to baví, a pak chudáci pořadatelé soutěží, kteří musí číst ty nesmysly, co ze mě vypadnou. Sice vím, že mé štěstí v takovýhle věcech někde kolem nulového bodu. Ale proč se nezapojit a ostatním dělat větší konkurenci, že ano.

Tentokrát se mojí obětí stala soutěž u Cukrblika. Kde můžete vyhrát knihu dle vlastního výběru v hodnotě do 400,-. Takže hurá do toho, zapojte se, držím vám palce a přeji štěstí.

Představ se! Zimní radovánky

Představ se! je nové, trošku netradiční meme z hlavy Erný.

Týdenní meme, kdy vám každý týden o sobě prozradím něco na téma, které Erný zveřejní u sebe na blogu.

Dnešní téma: Zimní radovánky

Jak tak na to koukám, ta toto meme se mi přesouvá asi na čtvrtek. Jelikož ve středu jsem ve škole od nevidim do nevidim. A už se mi pak vůbec nic nechce ale uvidíme. :)

Já a zima si velmi dobře rozumíme je to moje oblíbené roční období (co na tom, že ostatní tři jsou taky fajn :D). V zimě se člověk může vyblbnout tolika způsoby. A jakými ráda vybíjím energii? Tak to si pojďte přečíst. ;)

Delirium- Lauren Oliver

autor: Lauren Oliver

název v originále: Delirium

název v češtině: Delirium

série (orig/cz): Delirium

díl v sérii: 1.

nakladatelství: CooBoo

vydáno: listopad 2012

počet stran: 352

Anotace

Dříve si lidé mysleli, že je láska dobrá věc. To bylo předtím, než na ni vědci objevili lék. Lidé nechápali, že když vám jednou láska oblaží mysl a rozproudí krev, není úniku. Teď je všechno jinak, vědci ji dovedou vymýtit a vláda požaduje, aby se všichni občané v den svých osmnáctých narozenin podrobili speciálnímu lékařskému zákroku, díky němuž by měli být vůči lásce imunní. Lena Halowayová se na ten den vždy těšila. Život bez lásky přece znamená život bez bolesti, bezpečný a předvídatelný. A šťastný. Schází devadesát pět dní, jenže Leně se stane něco nemyslitelného: Zamiluje se.

Hodnocení

Delirium na první pohled zcela jistě ohromí svojí obálkou. Mně si tedy obálkou získalo na první pohled. Písmo s ozdobnými "krucánky" odhalující spokojeně se tvářící ženský obličej má své kouzlo a k anotaci se mi tato obálka víc než dobře hodí. A to jsem zcela pominula fakt nádherně modré barvy, kterou si okamžitě  zamilujete.

Představ se! Když hvězdy tančí

Představ se! je nové, trošku netradiční meme z hlavy Erný.

Týdenní meme, kdy vám každý týden o sobě prozradím něco na téma, které Erný zveřejní u sebe na blogu.

Dnešní téma: Když hvězdy tančí

Omlouvám se, já jsem vážně strašná lemra. Ale nějak jsem úplně včera zapomněla na to, že je středa. :) Ale popravdě stále jsem nemohla přijít na to, co vlastně chci na tohle téma napsat. Ačkoli první co mě napadlo, když jsem tohle téma minulý týden uviděla bylo. No v mém případě spíš padlá hvězda začala zase chodit do tanečních. :) Ale co, nakonec jsem se rozhodla, že vám sem sepíšu takovou malou slátaninku. No snad ji přežijete. 

Tanec pře obrazovku

Na úvod musím říct, že miluju taneční filmy a soutěže(tedy jen dokud nemají neskutečné množství řad). První taneční soutěž v TV s níž jsem se setkala bylo slovenské Let's dance v roce 2006. První řadu, kterou jsem pravidelně sledovala, vyhrála Zuza Fialová. Pěkné bylo, že tam byly tuším i dvě české celebrity. A pak první řada slovenského Bailanda. Nevím, ale sledovala jsem i české obdoby, ale ty slovenské jsou pro mě numero uno. Ačkoli pozdější řady mě už tak moc jako první nechytly.

Tanec a já

Moje první osobní setkání s tancem bylo asi v šesti letech, kdy jsme chodili na baletní průpravu kvůli gymnastice. Takže různé cvičení u tyče, piruetky atd. 

Další setkání bylo s tancem už v poněkud jiném významu jako standart a latina, kdy jsem byla v první nebo druhé třídě. A jelikož přišla jakási paní, tak jsem chctěla chodit. Jediné co si z toho, ale pamatuju je jakési přešlapování "ča-ča" zelí ve třídě s uklizenými lavicemi, a pak jakýsi ples- závěrečné vystoupení. Pokud se dobře pamatuju bylo tam nejen ty tance z obvyklých tanečních, ale i nějaká "moderna".

V osmi  letech jsem se zúčastnila "uměleckého" tábora, kde jsem byla v oboru tance. To už si pamatuji poněkud víc.  Dělalo se představení ve spolupráci všech oborů. A byla to sranda. Největší zážitek mám z toho, kdy jsme jeden den měli celodenní seminář stepu. Jo to mě pořádně bolely nohy. Ale kromě toho jsme měli i jiné semináře. Ale převážně šlo o tanec k představení. Tenkrát to bylo Někdo to rád horké. A nelepší byl úvod. Někde mám ještě celé to vystoupení na videokazetě. :)

Tuším, že o dva roky později jsem jela na tento tábor znova, opět na tanec. Ale to už jsme měli jako obor samostatné vystoupení. Vím, že jsme dělali i tanec ve "stínohře". Byla to celkem sranda.

No a pak tu máme druhák na střední a taneční. No přiznávám, že jsem na tyhle tance docela dřevo. No docela sranda, když člověk tři roky po tanečních má někoho učit valčík a polku. Ano mého zlatého dobrovolníka ze Španělska na hodech. Se to skákání chtěl naučit. No nasmáli jsme se. Ačkoli jsem si tedy moc nepamatovala jak se to tančí.

Konec konců jsem takové střevo, že jsem se nechala "dřevěnou" kamarádkou ukecat a od minulého týdne mívám každé úterý večer (po následujících 9 týdnů) taneční. První hodina waltz, jive, polka. Kromě té polky asi něco u čeho vypadám trochu méně jako debil.

Jinak se když slyším hudbu tak mám tendence se tak porůznu natřásat více či méně úspěšně do rytmu. Sice u toho asi po většinou vypadám jako postižená, ale co už. Když mám svoji náladičku, tak mě to šíleně baví. :)

A jak jste na tom s tancem vy?

zdroj obrázků: google.com

Na útěku- Rachel Ward

autor: Rachel Ward

název v originále: Numbers:

název v češtině: Na útěku

série (orig/cz): Numbers/Čísla

díl v sérii: 1.

nakladatelství: Egmont

vydáno: srpen 2011

počet stran: 320

Anotace

Jem už od malička vidí v očích lidí čísla. Co ta čísla vlastně znamenají, pochopí v den matčiny smrti – jsou to data, dny, kdy lidé, kterým se dívá do očí, zemřou.

Život je pro Jem těžký, dokud nepotká kluka, kterému říkají Pavouk. Svět je náhle mnohem krásnější.

Ale cestou do Londýna Jem pozná, že se blíží veliké neštěstí, které navždy otřese jejich životy…

Od chvíle, kdy zemřela její matka, Jem věděla o číslech. Věděla o nich už mnohem dřív, vlastně odmalička. Když se podívala někomu do očí, registrovala v nich číslo. Ale jeho význam zjistila v den, kdy její matka zemřela na předávkování drogami. Číslo znamenalo datum úmrtí.

Jem prožívala těžké dětství. Stěhovala se od jedné pěstounky k druhé a všude si připadala jako cizinec. Nejraději se toulala sama a tak tomu bylo i v okamžiku, kdy potkává kluka, jemuž přezdívají Pavouk. Náhodné setkání jí změní život. Nachází někoho opravdu blízkého a svět se rázem stává snesitelnější. Společně se potulují kolem jednoho z londýnských kanálů, klábosí o všem možném a pomalu se sbližují. Na jednom z výletů do města se stanou svědky tragického neštěstí, které Jem předem předpoví. Oni sami katastrofě uniknou, ale ta je jen začátkem událostí, které navždy otřesou jejich životy.

Představ se! Zvířata a já

Představ se! je nové, trošku netradiční meme z hlavy Erný.

Týdenní meme, kdy vám každý týden o sobě prozradím něco na téma, které Erný zveřejní u sebe na blogu.

Dnešní téma: Zvířata a já

A tentokrát kupodivu načas opět přináším příspěvek do rubriky Představ se! Jak už jsem výše uvedla dnešním tématem jsou Zvířata a já. 

Ke zvířatům mám obecně kladný vztah. Jediné co fakt nemusím je opeřené ptactvo zejména pak slepice a holubi. Ti ostatní mi tak nevadí. Ale jelikož máme slepice doma a ony jsou jakési agresivnější a vždy po mně startují. No prostě je nemusím, má to zobáčky a pařátky fuj. A holubi jsou občas nevyzpytatelní a zapomínají při vzletu či přistání řídit. Asi dvakrát se mi stalo, že do mě holub napálil, proto je nemusím. Ale takový papoušci nebo dravci, ti mi nevadí. Dokonce jsem už dravce i papouška měla na ruce. 

Doma kromě zmíněných slepic máme i králíky a pesana nebo spíš pesanu. Prvního pejska jsme měli asi od mých 3 let. Byl takový roztomilý kříženeček jezevčíka, zlaté povahy. Jmenovala se Neluška, ale v říjnu 2009 nám už usnula na věky. Teď máme asi 5 let Lissetu, to je také kříženec něčeho s foxteriérem. A je to takový praštěný zvíře, ale mám je ráda. No na kříženečky nedám dopustit, ti jsou prostě nejlepší.

Jinak jsem jako malá vždy toužila po želvičce, delfínech, slonech, lachtanech a lvech. Než mi nějak došlo a bylo vysvětleno, že takováto zvířata se nedají moc dobře chovat "doma na dvorku".  Tak jsem tato zvířátka chodila obdivovat alespoň do ZOO nebo ke kamarádce, která chovala želvičky. :)

No a to je asi vše, co jsem chtěla říct. Ale pokud vás napadá nějaký dotaz ohledně zvířátek na moji osobu, klidně se ptejte a já odpovím. ;)

Na čekačce 2.2- Únor

Více o projektu najdete zde. 

Tak a je tu začátek února a s ním i moje zesumírování jak jsem si vedla čtenářsky se svým seznamem. Zase nic moc, ale aspoň se můžu pochlubit dvěma přečtenými ze seznamu, třemi mimo seznam a pětinou z Bouře mečů. Což je skoro jedna knížka. :D

V lednu jsem přečetla z čekačkového seznamu pouze:

1. Vzpomínky na zítřek- Cecelia Ahern(*****)
2. Rezistence- Veronica Roth(*****)

V únoru (a dalších měsících) mě čekají:

1. Bouře mečů- George R. R. Martin (30 % přečteno)
2. Ztracený symbol- Dan Brown 
3. Pilíře Země- Ken Follet 
4. Hostina pro vrány- George R. R. Martin 
5. Čísla 1: Na útěku- Rachel Ward
6. Delírium- Lauren Oliver
7. Tygrova stezka- Colleen Houck
8. Statistická pravděpodobnost lásky na první pohled-Jennifer E. Smithová

Lovkyně snů- Lisa McMann

autor: Lissa McMann

název v originále: Wake

název v češtině: Procitnutí

série (orig/cz): Dream Catcher/Lovkyně snů

díl v sérii: 1.

nakladatelství: Fragment

vydáno: 2011

počet stran: 216

Anotace

Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit - neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem...

Představ se! Barvy mého života

Představ se! je nové, trošku netradiční meme z hlavy Erný.

Týdenní meme, kdy vám každý týden o sobě prozradím něco na téma, které Erný zveřejní u sebe na blogu.

Dnešní téma: Barvy mého života

Zdravím přátelé, snad mě omluvíte, že tentokráte píši trochu se zpožděním. Ale to víte, byla jsem na horách, dávala jsem si oddech od internetu, lyžovala, snowboardila, prostě si užívala a neměla jsem čas vám ve středu nic sepsat. Chtěla jsem sice původně přednastavit, ale nějak se mi nechtělo, prostě lenost no.

Na úvod se přiznávám, že jsem docela dlouho přemýšlela jak toto téma pojmu. A nakonec jsem vymyslela to, co tu vidíte. :D

Barva, pod jejímž vlivem trávím nejvíce času

Těmito barvami jsou žlutá a modrá. A jak je myšleno to, že pod jejich vlivem trávím nejvíce času? To máte tak. Před nějakými 7 osmi roky se mi kompletně předělával pokojíček. Tedy to moje místečko, kde jsem trávivala (když jsem chodila na střední) nejvíce času. Tenkrát jsem si vybrala, že chci mít pokoj vymalovaný na žluto. To je taková moje barva, která mi vždy dodá energii a rozjasní den. (Ačkoli, třeba ve žlutém obleční moc nechodím, protože vypadám vyblitě, ale to už je něco jiného. :D).
A modře jsem si nechala vytapetovat prostor okolo postele. Protože modrá je prostě dobrá a skvělá barva na uklidnění. Člověk si při usínání připadá jako v nebi. :) Kromě toho modrou prostě miluji. A čas od času jsou období, kdy se najednou mé oblečení přebarví do modra. Třeba v cca 10 letech jsem si pořídila první modrou zimní budnu, no a následující dvě koupě zimních bund byly také modré. To mi připomíná, že jsem si loni pořídila modrou podzimní. Kromě toho mám i modré šaty, které jsem měla u maturity. 

Barva jež mě provází po celý život

V téhle kategorii jasně dominuje barva fialová. Kdy jsem se do ní zamilovala asi ve 3 letech, kdy jsem tak nějak asi nemohla ani cítit růžovou, červenou, námořnickou modrou a bílou, do kterých mě naši pořád oblíkali. No vydrželo mi to asi do třetí třídy, kdy už mě začalo štvát, že mi všichni všechno pořizují ve fialové. Protože jsem snad neměla kromě trikotů do gymnastiky (měla jsem tenkrát i fialové lyže :D) nic v jiné než fialové barvě. Pak mě fialová na chvíli omrzela, ale stejně jsem se k ní cca v 8. třídě zase vrátila. A dnes je opět na nejvyšších příčkách pomyslného žebříčku nejoblíbenějších barev.
Zvláštností je, že jsem někde četla, že fialová je barva lidí introvertních a se sebevražednými sklony a na druhou stranu ji mají v oblibě kreativní, originální a lidé se smyslem pro ducha. Rozhodně zajímavá kombinace. :)

Barva, jež mě přivádí k šílenství

V téhle kategorii naprosto bezkonkurenčně vítězí červená barva. Říká se o ní, že podporuje agresivitu. No nevím jestli to zcela platí. Ale mně osobně červená nepřirostla k srdci. Prostě nemám ráda červenou obzvlášť tedy tu pravou rudou.
Asi proto se červené ve svém šatníku, doplňcích a celkově všech věcech, které kolem sebe mám vyhýbám.
Jediné momenty, kdy snesu červenou je, když si tak obarvím vlasy anebo věci v tmavě vínově červené barvě. :)

Můj život vyjádřen barevnou škálou

No a nakonec, abych se tak nějak dostala k tomu hlavnímu "barvám svého života". Jsem se rozhodla pro vyjádření barevnou škálou, jak svůj život vidím já. A výsledek
Můj život je často fádní, šediví, stereotypní. Kdy se spousta věcí opakuje aniž by docházelo k větším změnám. Prostě taková všední nuda.
No a někdy je to jedna velká "šou". Spousta nových událostí, skvělé zážitky, trocha adrenalinu,... Prostě, kdy se ta fádní šeď zbarví do všech odstínů duhy.
Nejsem schopná říct, která část vyloženě převažuje, poněvadž, i když je třeba fádních dnů víc, jsou některé tak duhové, že přebijí i více nudných.