autor: Dan Brown
název v originále: Digital Fortress
název v češtině: Digitální pevost
série(orig/cz): -
díl v sérii: -
nakladatelství: Metafora
vydáno: 2005
počet stran čj:439
Anotace
Ve spoustě thrillerů se to jen hemží palnými zbraněmi, bombardéry, tanky a výbušninami. V tomto se příliš nebojuje na zemi ani ve vzduchu (i když trochu samozřejmě taky), nýbrž na harddiscích počítačů, a výbušninou tady není semtex, ale cosi záhadného, co se jako bájná obluda vynořilo z počítačové sítě.
Geniální programátor Ensei Tankado vytvořil nerozluštitelný kód, který kdyby se dostal do oběhu, ochromil by veškerou zpravodajskou činnost USA a dal volnou ruku kdekomu - včetně teroristů. Bylo by něco takového možné? Zdá se, že ano, protože obrovský, neuvěřitelně výkonný TRANSLTR, počítač amerického Úřadu národní bezpečnosti, se na něm doslova zavaří - a neuspěje. Tvůrce kódu je však nalezen mrtev v jednom sevillském parku, aniž by komukoli stihl předat klíč. Z jeho prstu ale zmizel prsten pokrytý podivnými znaky, který všem, kdo s ním mají co do činění, přináší násilnou smrt...
Virtuální "bombu", která hrozí nepředstavitelnými následky nejen pro bezpečí USA, ale i celého světa, se zatím v Americe pokouší zneškodnit dešifrantka Susan Fletcherová, půvabná dáma s brilantním mozkem matematického génia. Ze všech sil se snaží zachránit ty, jimž věří, ale její boj se brzy stává bojem o vlastní život a posléze i o život muže, jehož miluje.
Příběh, v němž se dobro mísí se zlem a nikdo není, kým se zdá být, musí uchvátit snad každého, kdo alespoň jednou životě seděl u počítače a odeslal aspoň jediný mail. A jako ve všech románech Dana Browna se neodbytně vtírá otázka: co z toho je pravda a co spisovatelská fikce? Co všechno se děje za zamčenými dveřmi vládních organizací? Kdo nám čte naši elektronickou poštu a kdo je schopen kvůli ní i vraždit? Kdo... Ale jděte, vždyť je to jenom příběh! Ale můžeme si tím být opravdu jistí???
Hodnocení
Kniha mi byla tak trošku "vnucena" kamarádkou, poté, co jsme začaly rozebírat své uchvácení nad Da Vinciho kódem, Anděli a Démony a dalšími podobně tématickými knihami a také oblíbenými autory. A tahle knížka je její oblíbená. A prý když tak "miluju" programko mám si to přečíst.
Musím říct, že mě naprosto fascinuje obálka. Jako vážně. Ten nesmyslný sled písmen a číslic. A oči koukající zpoza roztrženého papíru. I když tu propagaci Šifry by si mohli nechat od cesty a ten mírně zanikající bílý nápis také.
Přečtení anotace samo o sobě je dost výřečné, takže jsem si říkala co víc sakra v té knížce může být. A tady právě Brown ukázal, co umí. Příběh, který má rychlý spád, je propleten i osobními příběhy postav. Například se dozvíme kdo byl a kým je teď Ensei Tankado, vysvětlení toho, proč se stal tím, kým se stal. Do toho se tu také nachází ony hádanky, které Brown prostě umí stvořit.
Jak už je to všechno naznačené v anotaci, čtete jedním dechem. Věcí, o kterých jste v životě neslyšeli tu téměř nejsou, no přesto asi ne vše ze zmíněného ovládáte. Ale to je celkem nepodstatná věc, jestli to umíte nebo ne. Pro to, aby vás příběh pohltil to není nutné. A přesto si stále říkáte, je tomu opravdu tak, je to vážně pravda? Ne, on si to prostě vymyslel.
Kniha má skvělý nápad zasadit příběh do světa programátorů, který je nám obyčejným uživatelům internetu a počítače docela vzdálen. A k tomu všechny ty záhady a tajemství kolem toho. No i přesto, je na knize trochu vidět, že byla psána už dříve tuším v roce 1998.
No přesto je to dost průhledné, co jakým směrem půjde, ale tenhle problém mám poslední dobou skoro u všeho.
V knize mě zaujalo celkem velké množství španělských slovíček, frází nebo větiček se tu vyskytujících. Ne všechny jsou vždy "přeloženy", ale to vůbec nevadí, jsou to jen základy. Také se tu sem tam vyskytla trocha latiny, němčiny a francouzštiny. Jestli si to dobře pamatuju. A takovéhle včleněné větičky já můžu.
Ale také se tu našly dvě věci, které mě docela vytočily. První z nich se týká faktu. Katedrála v Seville, její nejvyšší věž Giralda pokud si pamatuji dobře ze své návštěvy (pokud jsme tedy nebyli v jiné věži:)), tak tahle věž je přístupná veřejnosti(to ještě není ten sek), ale když jsem tam byla nevšimla jsem si žádných schodů. Víte to mě totiž tenkrát zaujalo, proto si to pamatuju, v katedrále nejsou schody, je tam prostě jen vydlážděná jakási nakloněná rovina (jo připomíná to teď trochu fyziku :D), žádné schody.
Druhou věcí, co mě vytočila je závěrečná "nervyberoucí scéna", kdy se snaží rozlousknout jednu "hádanku" a obkružují to pořád dokola úplně někde. A já si říkala, sakra, ti jsou tak chytří a tady jsou tak blbí, že to není možné. No nevím, možná to trošku připomínalo i tu "americkou blbost", ale opravdu mi to na konci pilo krev. Takové hard core hádanky rozluští mrknutím oka a takovou easy cheesy ne a ne?
Nakonec velmi čtivá kniha, která však má pár svých much (a zase ty mouchy :D). No ale nebylo to přesně moje gusto, uvítala bych trochu té historické omáčky, která je v jiných Brownových dílech, ale sem by se stejně nehodila.
Celkově tedy 75 %.
anotace a obrázek: bux.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za tvůj komentář.